RETREAT U MOŘE V OMIŠI
týden, který zůstává v srdci
Od 7. do 14. června proběhl na Omišské riviéře jedinečný retreat pro ženy – týdenní pobyt, který nebyl jen o odpočinku, ale hlavně o sdílení, vnitřních proměnách a prostoru být skutečně sama se sebou.
První večer – kruh na pláži
Hned první večer jsme otevřely retreat ženským kruhem při západu slunce na pláži, obklopeny svíčkami a šuměním moře. Sdílely jsme, proč jsme přijely, co každá z nás právě potřebuje, co nás sem přivedlo a jaký vnitřní pohyb jsme udělaly, abychom tu teď mohly být – spolu, v bezpečném prostoru, s otevřeným srdcem.
Bylo nádherné sledovat, jak se z jednotlivých žen pomalu tvořila propojená skupina. Ženy, které si dovolily ztišit mysl, otevřít se a nahlédnout do svého nitra. Ať už hledaly odpovědi v osobní či profesní rovině, nebo jen chtěly cítit, že nejsou samy.
Součástí mohli být i děti a partneři
Ranní jóga a dech moře
Každé ráno jsme se potkávali na pláži. Jemné protažení, meditace, klid. Kdo chtěl, mohl se přidat. Kdo potřeboval spát, spal. Byl prostor na osobní rytmus a naslouchání vlastnímu tělu.
Jedno ráno jsme po jógové praxi vyrazili na společnou snídani do plážové restaurace – a právě tyto spontánní chvíle byly často těmi nejcennějšími.
Výlet k vodopádům – setkání s přítomností
Úterní výlet k vodopádům byl pro mě osobně velmi silný. Šli jsme džunglí, aniž bychom tušili, že se za chvíli otevře pohled na nádherné místo. Řeka Cetina nás osvěžila, proud vody nás doslova očistil. Váhavě jsme vstupovaly do studené vody – a pak už jsme jen vnímaly každý nádech, každý dotek vody, každý paprsek světla.
Celou cestu nás provázely vážky – jako jemné průvodkyně mezi světy. Jejich lehkost a ladnost byla tichým připomenutím, že i my můžeme být lehčí. Že nemusíme stále „řešit“, „táhnout“ a „fungovat“. Jen být. Plavat. Vnímat. A být součástí přítomného okamžiku.
Když jsme seděly pod vodopádem, cítila jsem, že každá kapka má svůj význam. Že se něco v nás uvolňuje, čistí, uzdravuje. Byl to jeden z těch momentů, kdy čas přestal existovat. Z výletu jsem si odnesla silový obraz, který jsem si později na pláži ztvárnila.
Workshopy, smích a ženská energie
Retreat zahrnoval i workshopy – a každý měl svou hloubku.
U tejpování s Ivkou jsme se nasmály jako už dlouho ne – tolik uvolnění, radosti a smíchu! Měla jsem pocit, že jsem omládla o dvacet let. Skvělá skupina žen s chutí objevovat a být spolu.
Večer s barevnou typologií pod vedením Rádi byl plný překvapení – kolik barev nám skutečně sluší, i když bychom po nich běžně nesáhly!
Celý týden bylo také možné postavit si svou vlastní rodinnou konstelaci – což jsem osobně velmi ocenila. U moře jsou totiž energie a vibrace zcela jiné než doma. Po hlubokém procesu bylo možné jen tak zůstat na pláži, lehnout si a nechat tělo i duši vstřebávat. Bez spěchu. Bez návratu do ruchu všedních dnů.
Součástí retreatu byly i individuální terapie, které umožnily jít ještě více do hloubky.
Oceňuji, že v atmosféře uvolnění, podpory a klidu bylo možné otevřít i velmi osobní témata – a být přijatá taková, jaká jsem.
Kdo chtěl, mohl využít i individuální péče – barvení obočí, pleťové poradenství či osobní typologii.
Výlety, zážitky, proud řeky
Díky Ivce jsme měli přístup k bohaté nabídce výletů – středeční plavba lodí, páteční rafting po řece Cetině, zipline, výšlapy i koupání v tůních.
Všechno probíhalo ve stylu „můžeš, nemusíš“. Každý si našel své tempo, svůj rytmus.
Závěrečný kruh – rudý měsíc nad mořem
Na čtvrtek připadl rozlučkový kruh s kakaem. Reflektovaly jsme celý týden, uvědomění, záměry. Sdílely jsme, co chceme pustit – a co nám to, co odchází, do života dalo.
Každá žena si vytvořila svůj silový předmět. Atmosféra byla hluboká a silná. Na závěr vyšel nad mořem rudý úplňkový měsíc. Symbol završení, cyklu, proměny.
Vztahy, výzvy, laskavost
Tento retreat byl pro mě výjimečný i tím, že jsem zde byla s rodinou. Vnímala jsem, jak velkou výzvou je být zároveň oporou pro skupinu žen a přitom zůstávat ve vztahu, v přítomnosti, v klidu.
Znovu jsem si uvědomila, jak zásadní je mít energii pro laskavost – a že když jí nemáme, sklouzáváme k výčitkám, hádkám, napětí. Sdílela jsem s mužem, že teď nemám kapacitu pro naše hluboké rozhovory, protože držím prostor jiným – a on to pochopil a zvládl nádherně.
Vděčnost
Velké díky patří:
Ivě Hampelové za perfektní organizaci, péči a výlety.
Ráďe Pruknerové za její citlivost, přirozenost a humor.
Všem ženám, mužům a dětem, kteří tento týden tvořili spolu s námi. Tento retreat byl pro mě výjimečný i tím, že jsem zde byla s rodinou.
Byl to odpočinek?
Ano. Ale jiný. Ne „ležím a nic nedělám“, ale odpočinek ve smyslu návratu k sobě.
Netradiční dovolená, která dává hluboký smysl.
Týden, který v sobě nese stopu, sílu a vděk.
A pocit, že když si dovolíme zpomalit, spojit se, dýchat a být – všechno najednou začne dávat větší smysl.
Chceš být součástí dalšího retreatu?
Od 3. do 6. července 2025 proběhne retreat v Lovětíně.
Zůstávají poslední 3 volná místa. Pokud tě to volá – napiš mi.
A nabízí se i otázka – plánujeme další retreat u moře? Ano, plánujeme.
Vypadá to na první týden v červnu 2026 – vše velmi brzy dáme vědět.
Už teď se všechny moc těšíme.
ZPĚTNÉ VAZBY
„Děkuji za možnost být součástí tak skvělého pobytu a s partou báječných lidí. Dalo mi to mnoho, jak zážitků, očisty, podnětů k rozmýšlení. Děkuji a budu se těšit co dalšího vymyslíte… už teď se těším.“ Markét
„Děkuji vám moc za nádherný, laskavý týden plný prožitků a zážitků, které tak moc hřály u srdíčka. 🫶🏻Objímám vás všechny moc a moc.“ Dani
„Holky, procházím fotky. Byl to opravdu krásný týden. Děkuji.“ Iva
„Dnes byl bomba večer, ještě teď se smějeme!
Díky.“ Markét
„Sedím na kameni, dívám se na moře… a nechávám doznít každou chvíli z posledních dní.
Byla jsem součástí ženského retreatu – a ještě pořád mám pocit, že se mi mění buňky.
❤️Zažila jsem východy i západy slunce, kdy ticho mělo váhu zlata.
❤️Ranní jógu, která mě naučila být víc ve svém těle než ve své hlavě.
❤️Ceremoniální kakao, které otevřelo srdce.
❤️Ženské kruhy, kde bylo možné všechno – smích, slzy, mlčení.
❤️Výlet lodí, krmení racků, kreslení mandal… a taky nová přátelství, která vznikla beze slov.
❤️Byla tam bezpečnost, pochopení, zpomalení.
A hlavně – to tiché, ale hluboké „jsem tady a teď, a to stačí.“
Cítím vděčnost. Za každou ženu, která tam byla. Za každou chvíli, kterou jsem mohla opravdu cítit, ne jen přežít.
Za ten pocit, že nemusím nikam spěchat, nic dokazovat – jen být.
A víš co? Tělo to poznalo. Dech se prohloubil, mysl zklidnila, a uvnitř zůstalo ticho. Takové to, které léčí.
Možná tohle čteš právě ve chvíli, kdy i tvoje tělo volá po zpomalení. Po návratu k sobě. Po prostoru, kde budeš vyslyšena, obejmuta a pochopena.
💛 Děkuju životu, že mě tam zavedl. Děkuju tělu, že se mnou mluví. A děkuju sobě, že jsem naslouchala.
A děkuji také @jadranzapusu , @radkapruknerova, @katerina.silarova , že o nás takto pečovaly.“
Tohle si zaslouží každá žena ❤️ Monika
