JAKÝ BYL ROK 2025?

ROK REFLEXE, ZRÁNÍ A VNITŘNÍCH OTÁZEK

Když se ohlížím za tímto rokem, uvědomuji si, že byl opravdu plný.
Ne hektický.
Ne přehlcený.
Plný ve smyslu hloubky.

Bylo v něm mnoho setkání, terapií, konstelací, kruhů i rozhovorů, které měly váhu.
Mnoho momentů, kdy někdo poprvé řekl pravdu sám sobě.
Mnoho prostoru, kde bylo dovoleno cítit i to, co dlouho nemělo své místo, cítit nebylo.

Velmi často přichází klienti z doporučení, což mě zahřeje u srdíčka, že má práce je vnímána, že je postavená na opravdovosti, bezpečí a lidskosti. Že chodí klienti, kteří si uvědomují, že nepotřebují rychlé řešení, ale že chtějí být blíž sobě. V kontaktu, i když to bolí a je to výstup z komfortní zóny.

A za to jsem nesmírně vděčná.

Byl to rok zpomalování, naslouchání a tichých změn.

Rok, který mě znovu učil dovolit si neznat odpověď hned. Dovolit si nemít plán na všechno.

Dovolit si být v mezifázi, v prostoru mezi „už ne“ a „ještě ne“.
A někdy i nevím.

A také rok, kdy jsem si ještě víc uvědomila, že:
Život se děje.

Ne podle plánu. Ne podle představ. Ale podle rytmu, který někdy teprve učíme svoje tělo i nervový systém přijmout.

A bylo zajímavé sledovat, že lidé začali toto vnímání spojovat se svými životy, se spojením: „Tak to prostě je. A i to je součástí cesty.“

ROK REFLEXE, ZRÁNÍ A VNITŘNÍCH OTÁZEK

Tento rok byl jiný než předchozí.
Byl to první rok po dlouhé době, kdy jsem vědomě nevstoupila do žádného dlouhodobého kurzu ani výcviku. Důvodem není, že bych neměla kam růst. Ale proto, že jsem potřebovala prostor dovolit růst tomu, co už ve mně zakořenilo a potřebovalo čas a prostor začít růst.

Často mě k tomu přivedlo zpomalení, které nebylo dobrovolné, ale bylo přesné. Život (vesmír) mi ukazoval, kde už nemám tlačit, přetlačovat, nebo dokazovat. Kde mě to stojí příliš mnoho sil a potom nezbývá síla na sebe, manžela a vztah, děti, rodinu, přátele…

A tak jsem se tento rok znovu a znovu ptala:
Co chci tvořit dál?
Jak chci pracovat?
Jaké tempo je pro mě zdravé?
A kdo jsem já, když si dovolím být nezrychlená, neproduktivní… ale přítomná?

Z těchto otázek se postupně začala vynořovat jasnost. Často to nebylo příjemné, často to bylo velmi bolestivé i fyzicky, často jsem plakala, vztekala se, ale také smála, prožívala flow a tvořila. Často přicházely nejen pracovní věci, ale také osobní:
„Tak Katy, jak to teď máš se vztahem, k muži, dětem, sama k sobě?“
„Co chceš? A co nechceš?“
„Jaké to je stát si pevně na svých hranicích, i když víš, že druhému způsobíš bolest?“

Vše je se vším spojené a propojené, systemičnost je to, co mi přirostlo k srdci a vnímám synchronicity, propojení, spojení, protože
ŽIVOT SE DĚJE.

ZA CO JSEM VDĚČNÁ?

Za tichá setkání, hluboké rozhovory, procesy, které se odehrávaly často dřív, než byly pochopeny hlavou, za což jsem velmi vděčná, velmi často při setkáních mysl nepomáhá. Za důvěru, sdílení, otevřenost a odvahu být zranitelný někdy vůbec poprvé.

Letos jsem viděla mnoho změn v tělech, v hranicích, v partnerských vztazích, ve způsobu komunikace, ve vztazích k sobě samým. Často to byly „malé kroky“. Ale vnitřně zásadní. Bez nich by nebylo možné se rozběhnout.

Vnímám, že se změnila i má dynamika práce, vyhledávají mou přítomnost stále více ženy, ale přibyly mužské duše – a tady vnímám velký vděk! Svět mužů je pro mě velmi fascinující, vnímám jeho absenci skrze svého tátu, který mi ho moc neodhalil, a nyní jej mohu skrze své klienty poznávat blíže a blíže a neustále mě fascinuje jeho jinakost.

A také jsem velmi vděčná těm, kteří mě podporují ze zákulisí: rodina, úžasné ženě za prostor, duším za spolupráci, přátelství i víru v moji práci. Vnímám, že tahle „práce“ (a práci dávám do uvozovek, protože ji jako práci nevnímám, ale spíš jako poslání, dar) není jen moje, je to společné – kolektivní pole.

CO PŘINESE ROK 2026?

S každou další reflexí cítím, že příští rok bude rokem větší struktury, jasnějších hranic a ještě hlubší práce.

Celodenní rodinné konstelace
Konstelace budou nově probíhat celodenně od 10:00 do 19:30. V jednom dni bude prostor pro 8 konstelací, pro integraci, podporu a přirozený rytmus skupiny. Termíny na první polovinu roku jsou již na webu.

Workshopy

První workshop roku proběhne v únoru na téma: Hodná holka. Nebude o tom, co je „správně“ nebo „špatně“, ale o tom, kde jsme se naučily být přizpůsobivé, kde jsme zapomněly na vlastní hranice, kde jsme uvěřily, že láska je výměnný obchod. Dotkneme se vzorců jako: „musím být milá, aby mě měli ostatní rádi,“ „nechci nikoho zatěžovat,“ říkat „NE“, umím to?, „pokud něco potřebuju, je to slabost,“

Téma bude hluboké, terapeutické a zároveň podpůrné. Protože téma hodné holky se propisuje do života každé jedné z nás a není to naše volba, ale často vliv (nevědomé) výchovy.

Retreaty – pobyty

V roce 2026 plánuju zatím tři retreaty. Možná čtyři, pokud ucítím, že je to správný čas. Jeden z nich bude konstelačně zaměřený na téma: Autenticita a odvaha být sebou. Každá jedna z vás se podívá na to, jak to má s autenticitou, jak se jí v životě vyvíjela, v dětství, dospívání, zralosti…V prostoru zimy, ticha a Jeseníků na konci února.

Nový směr: traumainformovaný přístup

Příští rok začínám rozšiřovat svou práci o traumainformovaný přístup. Je to oblast, která propojuje nervový systém, tělo, bezpečí, vztahy a způsob, jak se naše minulost propisuje do současnosti.

Cítím, že je to přirozený, nenucený krok, který mi pomůže více pochopit vzorce, programy, každodennost, ve které není dobře. A společně s vámi najít novou cestu skrze tělo, bezpečí, přijetí.

NA ZÁVĚR

Ať je pro tebe rok 2026 rokem klidu, laskavosti a pravdy.
Ať se v něm cítíš doma ve svém tempu, svém těle, svém prostoru, bezpečí.
A pokud budeš chtít, ráda tě budu doprovázet v terapii, ve skupině, v procesu, v návratu k sobě.

S vděčností,
Katy Šilarová

Děkuji, že jsi součástí.