KONSTELACE

CO SE DĚJE PŘED, BĚHEM A PO NICH

Rodinné konstelace nejsou jen jednorázovým setkáním. Jsou procesem, který se dotýká našeho těla, emocí i mysli a často začíná už dávno před tím, než do prostoru konstelačního pole vstoupíme. A také nekončí v okamžiku, kdy se vrátíme zpět domů, k partnerům, dětem, práci, každodennostem.

V tomto článku bych vám ráda přiblížila, co se často děje před, během i po konstelaci – a proč je dobré dát si čas a prostor na integraci.

CO SE MŮŽE DÍT PŘED KONSTELACÍ

Mnoho lidí popisuje, že před konstelací cítí nervozitu nebo pochybnosti. Přichází otázky:

„Budu vědět, co říct?“
„Je to vůbec dobrý nápad?“
„Chci do toho opravdu jít?“

K tomu se často přidává i tělo: různé bolesti, psychosomatické obtíže, únava, nepohoda v práci či v rodině. Někdy se zdá, že „náhodou“ nastane překážka, která vás má od účasti odradit.

Já to vnímám jako součást procesu. Už tím, že se rozhodneme konstelaci podstoupit, se v našem systému začínají hýbat věci, které chtějí být viděny.

CO SE DĚJE BĚHEM KONSTELACE

Když vstoupíme do konstelace, mizí napětí z neznáma. Objevují se emoce – někdy jemné, někdy velmi silné. Emoce jsou vítané, protože v sobě nesou energii, která byla kdysi potlačena.

Konstelace odkrývají vlivy, které nás formují – rodinné příběhy, nevyřčené emoce, skrytá tajemství. Nejsou to vždy „naše“ emoce, ale přesto je cítíme a neseme. Díky záměru konstelace se na ně můžeme podívat jinýma očima a uvidět, co nás ovlivňuje.

Jedna z vět, která často zaznívá a nese velkou sílu, je:

„To, co je mezi vámi, není moje.“

Je to hlas dítěte směrem k rodičům. Dítě odmítá nést těžkosti, které patří do vztahu mámy a táty. Vrácením tohoto břemene rodičům získává zpět lehkost a svobodu pro svůj vlastní život.

VLIVY, KTERÉ PŮSOBÍ V KONSTELACÍCH

V konstelacích se často objevuje něco, co na první pohled není naše – a přesto to cítíme. Říkám tomu vlivy.

Můžeme je vnímat jako neviditelná pouta či energie, které prostupují rodinným nebo pracovním systémem. Tyto vlivy nejsou součástí našich emocí, ale v těle, v mysli je jasně cítíme:

– pocit tlaku, který nedokážeme pojmenovat,
– emoci, která přichází „odnikud“,
– zvláštní tíhu nebo naopak odpojení.

Během konstelace se tyto vlivy zviditelňují. V prostoru najednou jasně ukážou, odkud přicházejí jestli patří rodičům, předkům, nebo někomu jinému v systému.

Proto je pro mě při každé konstelaci nejdůležitější záměr. Pokud se díváme na svůj život stále stejným úhlem pohledu, změna není možná. Ale když se otevřeme pohledu jinýma očima, můžeme uvidět, čím jsme ovlivňováni, a rozhodnout se, že už to nést nemusíme.

CO SE DĚJE PO KONSTELACI

Po konstelaci proces nekončí, naopak. To, co se otevřelo, potřebuje čas, aby se mohlo usadit a integrovat. Každý člověk to prožívá jinak. Někdo cítí radost a lehkost, jiný únavu, zmatek nebo návaly emocí. Všechny varianty jsou v pořádku.

Jak s tím pracovat?

Zůstaň s pocitem.

Nepokoušej se hned všechno analyzovat. Analýza je snaha mít věci pod kontrolou a tím se jejich hloubka zplošťuje. Místo toho si dovol jen cítit, co je.

Dej si čas.

Proces potřebuje prostor. Dopřej si 5–7 dnů, kdy nebudete dělat zásadní rozhodnutí. Nevolej hned všem blízkým, co se stalo. Dopřej si ticho, zápisky pro sebe, klidné procházky nebo odpočinek.

Pozoruj vlivy.

Po konstelaci se mění naše energie, to, co vyzařujeme. To ovlivňuje i systém kolem nás: rodinu, partnera, děti, kolegy. Můžeme být vnímáni jinak a reakce okolí nás mohou překvapit. Je dobré o tom mluvit, aby nedošlo ke zbytečným konfliktům.

Pečuj o tělo.

Dostatek spánku, pitný režim, lehká strava, klidný pohyb. Tělo si žádá prostor, aby mohlo přijmout změny, které se dějí i na úrovni emocí a mysli.

Nevytvářej tlak.

Nemusíš hned všechno pochopit. Nemusíš mít odpovědi. Nemusíš být hned „jiná/ý“. Integrace je proces, který se děje přirozeně, když si ji dovolíme.

BOLEST A SÍLA

Jedním z důležitých uvědomění je, že často nechceme cítit bolest. Zapínáme různé obranné mechanismy, které ji překrývají. Ale právě tím se ochuzujeme i o sílu, která z bolesti přichází.

Bolest a láska jsou velké pocity. Nemůžeme je mít pod kontrolou, a proto je pro nás někdy těžké je žít. Ale když si dovolíme bolest procítit, přichází úleva a síla, která nás posouvá dál.

KAŽDÝ PROCES JE JEDINEČNÝ

Žádné dvě konstelace nejsou stejné. To, co fungovalo minule, nemusí fungovat příště. Proto je důležité být k sobě laskaví, otevření změnám a vést si klidně poznámky o svých procesech, abychom je příště poznali snáz.

A hlavně, nebojte se sdílet. Pokud po konstelaci přijdou otázky, strachy nebo zmatky, je vždy lepší o nich mluvit v bezpečném prostředí pochopení, než je nechat, aby nás tížily. I proto vznikla podpůrná WA skupinka.

ZÁVĚREM

Rodinné konstelace jsou cestou k hlubšímu pochopení sebe i svého místa v systému. Přinášejí možnost uvidět věci jinak a tím i proměnit to, co se zdálo neměnné.

Dovolme si být na této cestě pozorovateli, dovolme si cítit – a důvěřujme, že proces má svůj smysl.

S vděčností
Katy